Apoštol Tomáš oslovil Ježíše jako Boha. Po tom, co se Ježíš zjevil apoštolům a Tomáš u toho nebyl, se zjevil samotnému Tomášovi a ten ho oslovuje "Můj Pán a můj Bůh" (Jan 20:28).
V druhé kapitole listu Filipským píše Pavel o tom, že Ježíš sdílel Boží postatu, ale té se vzdal a přijal podstatu služebníka (Filipským 2:6,7). V obou verších je slovo podstata stejné řecké slovo. Když byl Ježíš na zemi, tak byl skutečným a úplným služebníkem. Nebyl jen jakoby služebník, ale podřizoval se vůli svého Otce a to dokonce do té míry, že nechal své tělo pověsit na kříž. Stejně tak je úplným a naprostým Bohem.
Prorok Izaiáš prorokoval o příchodu Jana Křtitele (Izaiáš 40:3-11; Matouš 3:3), kterého nazývá hlasem volajícím a který má připravit cestu pro Hospodina (verš 3). Mimo jiné má Jan Křtitel říct judským městům "Hle, váš Bůh" (verš 9). Slovo "hle" je používáno ve smyslu "podívej se" (Jan 19:4, 14, 26, 27), tedy Bůh bude mezi vámi viditelně přítomen. Zároveň je psáno, že "Hospodin jako pastýř bude pást své stádo" (verš 11). Pastýřem je jednoznačně označován Ježíš (Jan 10:11-14).
Bůh o sobě říká, že je "první a poslední" (Izaiáš 44:6). To samé tvrzení můžeme najít ve Zjevení 1:17, kde to o sobě tvrdí Ježíš (1:13). Podobně i Zjevení 22:6. Kolik může být prvních a posledních? Použil by Ježíš toto tvrzení, pokud by nebyl Bohem?
Když Bůh posílá Mojžíše k Izraelcům, aby je vyvedl z Egypta, Mojžíš si nevěří a ptá se Boha co má odpovědět, když se ho zeptají na Boží jméno. Bůh mu na to říká "Promluvíš k synům Izraele: Poslal mě k vám JSEM" (2.Mojžíšova 3:13, 14). Bůh tímto jménem vyjadřuje svojí věčnost bez počátku a bez konce. Teď se podívejme do evangelia Jana 8.kapitoly. Ježíš se tady dohaduje s Židy o svém původu a tento spor končí ve verši 58. Ježíš tady říká větu, která zdánlivě nedává smysl: "Dříve než byl Abraham, já jsem". Vypadá to jako gramatická chyba (Ježíš měl říct "já jsem byl"), ale on záměrně používá přítomný čas, aby ukázal, že on sám je Bohem. Židé, kteří ho poslouchali a kteří dokonale znali Starý zákon, okamžitě pochopili, že se Ježíš činí Bohem. Proto ho také začali kamenovat, neboť činit se rovným Bohu byl hřích, za který se kamenovalo.
Ježíš poukazoval na svou rovnost s Bohem i při mnoha jiných příležitostech (Jan 5:17-18; 10:30-33; 14:8-11). Pokud by byl Ježíš pouhým podvodníkem a lhářem, který ze sebe dělá něco, čím není, pak by zcela jistě neměl Boží podporu a nebyl by schopen činit zázraky.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat