neděle 1. března 2009

Další důvod, proč věřím, že je nad námi Bůh, který nás stvořil, je velmi prostý - uvědomování si sebe sama. Jestliže je naše existence pouze výsledkem nějakých náhodných chemických a fyzikálních procesů, jaktože si uvědomujeme svojí vlastní existenci? Jak je možné, že se uspořádaná hmota ptá sama sebe odkud pochází a jaký je smysl její existence? Nic v přírodě takové otázky neřeší. Toto naše vědomí nelze vysvětlit žádným přirozeným vývojem v rámci evoluce. Evoluční teorie se maximálně snaží (neúspěšně) vysvětlit vývoj naší fyzické schránky, ale existenci duchovní stránky člověka objasnit nedokáže.

Navíc jsme schopni vnímat krásu věcí kolem nás. Obdivujeme pěkný obraz, žasneme nad krásnou přírodní scenérii, dojímá nás pohled na hrající si malé dítě, rozesměje nás dobrý vtip. Tohle nemůžeme vysvětlit nějakými chemickými reakcemi v našem mozku.

Nebo jak bychom mohli vysvětlit pocit viny, když někomu ublížíme? Vždyť přece neexistuje nic dobrého a nic špatného, pokud jsme pouze shlukem buněk. Přesto každý z nás někdy cítí tíhu svědomí, ať už jeho hlas potlačujeme nebo posloucháme.

Jediné vysvětlení těchto věcí je, že člověk nemá pouze fyzickou stránku, ale také (a to především) stránku duchovní. Tento fakt lze vysvětlit pouze existencí duchovní bytosti, která nás stvořila.