Příčina a důsledek

Dalším z důvodů, proč je pro mě rozumnější věřit v existenci inteligentního stvořitele, je zákon příčiny a důsledku (kauzalita) a s tím související pojem náhoda. Z nich vyplývají jednoduchá pravidla, kterými se každý z nás denně řídí. Pokud hrajeme nějakou deskovou hru a házíme hrací kostkou, pak za důvod, proč padla zrovna šestka, považujeme všichni náhodu. Když ale náš soupeř hodí šestku desetkrát za sebou, začneme mít podezření, že už to není pouhá náhoda, ale může za tím být nějaká příčina. Hodí-li šestku tisíckrát za sebou, jsme si jisti, že už to není náhoda a začneme hledat přičinu. A to adekvátní příčinu. Za adekvátní příčinu nebudeme asi považovat to, že místo pravou rukou hází dotyčný levou. Rozumné vysvětlení pro nás bude například to, že jsou kostky vyváženy tak, aby padala stále šestka.

Tímto způsobem uvažujeme o mnoha věcech každý den. Knížka, kterou čtu, není výsledkem slepého ťukání do klávesnice, ale má adekvátní příčinu - inteligentního spisovatele. Dům, ve kterém bydlím, není postaven díky výbuchu nějaké trhaviny, ale je prací inteligentního projektanta a zedníka.

A stajně tak musíme přemýšlet o našem Vesmíru, Zemi a živých tvorech. Ve všem kolem nás, od miniaturní buňky a atomu až po planety a galaxie, vidíme neuvěřitelnou složitost a řád. Jako inteligentní lidé musíme hledat odpovídající příčinu toho všeho. Před nemnoha lety se mělo za to, že nejmenší částí živého organismu je buňka. Poté v ní byla odhalena dokonalá miniaturní továrna ohromě komplikovaná a propracovaná, nad kterou mohli vědci jen žasnout. Následovalo objevení genu a DNA famózního kódovacího systému pro reprodukci. Je to vše jen náhoda? Jediný živý tvor je mnohonásobně komplikovanější a dokonalejší, než kterýkoliv výtvor lidských rukou. Nikdo nepochybuje, že za vznikem auta, počítače nebo jen pastičky na myši je inteligence. O to jistější si můžeme být, že za vznikem našeho světa je také inteligence a to mnohem vyšší než je ta naše.