Příčina a důsledek

Dalším z důvodů, proč je pro mě rozumnější věřit v existenci inteligentního stvořitele, je zákon příčiny a důsledku (kauzalita) a s tím související pojem náhoda. Z nich vyplývají jednoduchá pravidla, kterými se každý z nás denně řídí. Pokud hrajeme nějakou deskovou hru a házíme hrací kostkou, pak za důvod, proč padla zrovna šestka, považujeme všichni náhodu. Když ale náš soupeř hodí šestku desetkrát za sebou, začneme mít podezření, že už to není pouhá náhoda, ale může za tím být nějaká příčina. Hodí-li šestku tisíckrát za sebou, jsme si jisti, že už to není náhoda a začneme hledat přičinu. A to adekvátní příčinu. Za adekvátní příčinu nebudeme asi považovat to, že místo pravou rukou hází dotyčný levou. Rozumné vysvětlení pro nás bude například to, že jsou kostky vyváženy tak, aby padala stále šestka.

Tímto způsobem uvažujeme o mnoha věcech každý den. Knížka, kterou čtu, není výsledkem slepého ťukání do klávesnice, ale má adekvátní příčinu - inteligentního spisovatele. Dům, ve kterém bydlím, není postaven díky výbuchu nějaké trhaviny, ale je prací inteligentního projektanta a zedníka.

A stajně tak musíme přemýšlet o našem Vesmíru, Zemi a živých tvorech. Ve všem kolem nás, od miniaturní buňky a atomu až po planety a galaxie, vidíme neuvěřitelnou složitost a řád. Jako inteligentní lidé musíme hledat odpovídající příčinu toho všeho. Před nemnoha lety se mělo za to, že nejmenší částí živého organismu je buňka. Poté v ní byla odhalena dokonalá miniaturní továrna ohromě komplikovaná a propracovaná, nad kterou mohli vědci jen žasnout. Následovalo objevení genu a DNA famózního kódovacího systému pro reprodukci. Je to vše jen náhoda? Jediný živý tvor je mnohonásobně komplikovanější a dokonalejší, než kterýkoliv výtvor lidských rukou. Nikdo nepochybuje, že za vznikem auta, počítače nebo jen pastičky na myši je inteligence. O to jistější si můžeme být, že za vznikem našeho světa je také inteligence a to mnohem vyšší než je ta naše.

Velký třesk

V minulém příspěvku jsem se pokusil velice stručně naznačit problémy, které před člověkem stojí, pokud zastává názor, že život na Zemi vznikl spontánně. Podle mě jsou to problémy nepřekonatelné. Pokud chce někdo vynechat ze stvoření Boha, pak vznik života není jediná překážka, která ho čeká. Ještě před tím musí vyřešit otázku existence vesmíru.

Dnes je prokázáno, že vesmír se neustále zvětšuje, rozpíná. Vědce to vede k jedinému závěru - dávno v minulosti musel být náš vesmír vměstnán do nekonečně malého bodu, který byl jeho počátkem. Co když ale vesmír nezvnikl v tomto počátečním bodě, ale řekněme, že byl někým stvořen někde uprostřed? Představte si, že přijdete k vařiči, na kterém stojí hrnec s vodou. Pozorujete, jak se voda během vaší přítomnosti ohřívá ze 70°C na 100°C. Povede vás to nutně k závěru, že proces ohřívání musel začít na 0°C? Jednou možností je, že někdo nalil do hrnce vodu už o teplotě 40°C. V tomto případě by nemělo vůbec smysl přemýšlet o vodě s 0°C nebo o nějakém počátečním "pidibodu" v případě vzniku vesmíru. Vědci ovšem předem zavrhli možnost nadpřirozeného zásahu při stvoření vesmíru.

Zpátky k tomu malému bodu. Přestavte si, že není nic kromě této drobné tečky. Neexistoval prostor ani čas ani fyzikální síly a zákony. Pak z nějaké příčiny došlo k "explozi" (Velký třesk), po které v nekonečně krátkém čase došlo ke vzniku všeho důležitého pro existenci našeho světa. Tato teorie je všeobecně přijímána jako fakt i přesto, že má ve vědeckém světě mnoho otazníků. Například se celkem pochopitelně předpokládá, že se rozpínání vesmíru bude zpomalovat. Opak je však pravdou, rozpínání se zrychluje. Teorií to ovšem nijak neotřese, kompetentní lidé ji jen poupraví. Podobně se předpokládá, že i ostatní problémy, na které teorie zatím naráží, ji jen "vyladí". To bude trvat až do té doby, než přijdou takové překážky, že se stane neudržitelnou a bude ji třeba nahradit teorií novou.

Teorii Velkého třesku nelze dokázat. Stejně nemůžeme dokázat ani stvoření světa inteligentní bytostí. Nemůžeme pozorovat nebo zopakovat proces vzniku světa, ať už byl jakýkoliv. Můžeme pouze za pomoci podpůrných důkazů a lidského rozumu usuzovat na nejlepší vysvětlení. Existuje několik jevů, které Velký třesk podporují, zároveň ale také existuje mnoho obtíží. Vědci nemohou, a snad ani nechtějí, ani jen připustit možnost nadpřirozené inteligence. Proto musí hledat v komplikovaných teoriích. Čím složitější se tyto teorie stávají, tím více mě ujišťují o rozumnosti věřit v jednoduché a logické vysvětlení stvoření vesmíru Bohem. Veškeré matematické a fyzikální modely vzniku světa se mi jeví být pouhou zoufalou snahou uniknout zjevnému, leč nepřijatelnému závěru. To, že se ve vědeckých kruzích mluví o něčem, čemu rozumí jen hrstka vyvolených, by nás nemělo vést k slepé důvěře. Za použití obyčejného selského rozumu se mi zdá teorie vzniku veškeré vesmírné hmoty, prostoru, času, fyzikálních sil a zákonů z bodu, který má svou nepatrností hodně daleko do velikosti špendlíkové hlavičky, naprosto absurdní!

Vznik života

Většina lidí dnešního moderního světa je přesvědčena, že život zde na Zemi vznikl spontánně, bez cíleného záměru. Dále věří, že následoval jeho dlouhý vývoj (evoluce) až do dnešní složitosti a rozmanitosti. Tento vznik a vývoj života je všeobecně brán jako fakt a každý "normální" člověk tomu musí věřit. Pokud dnes člověk vyjádří svou víru ve stvoření života nadpřirozeným Bohem, pak je považován za ignoranta, který nevidí jasnou pravdu. Moderní člověk hledí na náboženství jako na "zájmovou činnost" nebo "koníčka", kterému se někdo věnuje po pracovní době. Návštěvu bohoslužby pak považuje za jakousi kulturní akci, asi jako návštěvu divadla.

Mám ale zato, že člověk věřící ve stvoření má více rozumných argumentů, než zastánce evoluce. Často se právě evoluce stává centrem diskuse a přesvědčování. I když proti evoluci existuje několik závažných námitek, pro mě osobně je stěžejním důkazem pro stvoření samotný vznik života. Zázrak existence živé hmoty nedokáže nikdo z předních vědeckých mozků vysvětlit (natož zopakovat) ani v dnešní "supervědecké" době. Bez Boha to prostě nejde! Abiogeneze (vznik živého z neživého) nebyla nikdy pozorována a neexistuje ani smysluplná teorie, jak by se mohla udát. Život může vzniknout zase jen ze života, ať se člověk snaží sebevíc.

V minulosti probíhaly a určitě i dnes probíhají v laboratořích pokusy se simulací původní atmosféry na Zemi s cílem vytvořit nejjednodušší stavební kameny živých organismů. Po veškeré snaze nám může věda jako výsledek předložit pouze několik organických molekul (molekuly obsahující atomy prvků, které jsou základem živého organismu) nebo nanejvýš několik aminokyselin (základ bílkovin). To je podobné jakobychom chtěli postavit Boeing a měli v ruce šroubek se závitem. Navíc při vzniku takových látek není počítáno s prvkem náhody, ale lidský mozek řídí celý proces s předem daným záměrem.

Pro jednoduchý organismus je však potřeba 20 různých typů aminokyselin. Ty se musí přesně složit do řetězce minimálně o 50ti článcích, aby vznikla jen jedna jednoduchá bílkovina. A takových bílkovin jsou potřeba desítky. Matematici se snažili vyjádřit tuto pravděpodobnost a ta je naprosto mizivá. Argument, že za miliardy let je možná i ta nejmenší pravděpodobnost, je zcestný. Zkuste nalézt na Sahaře konkrétní zrnko písku. Máte určitou pravděpodobnost, že se vám to podaří, ale přesto je jasné, že jste bez šance.

Připusťme ale teď, že máme pro jednoduchý organismus všechny potřebné "součástky" vytvořeny. Nyní je musíme přesně poskládat - na přesné místo a s návazností na ostatní prvky. Řekněme, že i to se nám podaří. Po těchto "jednoduchých" úkolech stojíme před tím nejtěžším - jak ten stroj oživit! To je nepřekonatelná překážka! A to jsem se ještě nezmínil o DNA a schopnosti reprodukce.

Nechápu nadšení vědců z toho, že na Marsu může být voda. I kdyby byla, ukazuje to na přítomnost života? Ani náhodou! Představte si, že chcete postavit Empire State Building. Jak velkou radost byste měli, kdyžbyste našli dostatečně velkou parcelu na jeho postavení?

Nejdůležitější otázka

Již od počátku lidského bytí se člověk zabýval otázkami, které jsou spojeny s jeho vlastní existencí. Mnoho významných i neznámých osob přišlo s teoriemi o původu a smyslu naší přítomnosti. Stejně jako v minulosti, tak i dnes je pro nás přirozené zajímat se o to, jak jsme se tu objevili, jaký je důvod naší existence a kam to všechno směřuje. Každý z nás, ať už si to připouští nebo ne, se těmito myšlenkami zabývá a každý chce znát odpověď. Někdo hledá intenzivně celý život, jiný se zamyslí jen za zvláštních okolností, které se objeví v jeho životě.

Já považuji tyto otázky za NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ve svém životě, protože odpovědí na ně objevuji smysl svého života. A získání smyslu života mi dává vnitřní klid pro všechno co dělám.
Jaké možnosti odpovědí se nám tedy nabízejí? Když pominu všechny teorie, které nepředkládají žádné rozumné důvody, pak před námi stojí pouze dvě seriózní odpovědi:
1) náhodný vznik vesmíru velkým třeskem s následnou evolucí
2) stvoření všeho inteligentní bytostí (Bohem)

Zastánci obou teorií musí objektivně přiznat, že empirický důkaz pro svou víru nikdy nenaleznou. Není možné zopakovat vznik vesmíru a života, a proto se bude vždy pro obě strany jednat pouze o víru. Přesto si myslím, že může člověk dospět k přesvědčení, že jedna z uvedených možností je rozumnější a značně pravděpodobnější. Pro mě je odpovědí na nejdůležitější otázku inteligentní Bůh. Je na každém z nás, aby podle svých schopností hledal tu správnou odpověď, neboť od toho se odvíjí celé další jeho bytí. Pokud jsme skutečně dílo inteligentního stvořitele, pak je třeba zjistit, co od nás očekává a jaké má s námi úmysly. Jsem přesvědčen o tom, že člověk nemusí být biochemikem nebo atomovým fyzikem, aby dospěl k rozumným závěrům. Stačí používat obyčejný selský rozum.

V některém z příštích příspěvků se pokusím rozebrat některé důvody, které mě dovedly k mému přesvědčení (řád a složitost vesmíru, příčina a následek, vznik života, DNA, mysl a morální hodnoty člověka,...) a důvody, které hovoří proti velkému třesku a evoluci.